znak

 

NĚMECKÁ VÝSLOVNOST

SAMOHLÁSKY
- samohláska i neměkčí souhlásky d t n dich (dych) tebe; Tisch (tyš) stůl; nichts (nychts) nic;
- ie se čte jako dlouhé í Sie (sí) vy; vielleicht (fílajcht) snad; Ziel (cíl) cíl;
- zdvojené samohlásky aa ee oo označují délku Paar (pár) pár; Meer (mér) moře; Moos (mós) mech;
ä přehlasované a se čte jako e Mädchen (medchen) dívka
- ö přehlasované o se čte jako eo se rty zaokrouhlenými do o schön (šoen) hezký; ich möchte chci
ü přehlasované u se čte jako y se rty zaokrouhlenými do u grün (gryun) zelený; Frühstück snídaně
ei, ai se vyslovuje jako aj Mai (maj) květen; mein (majn) můj; klein (klajn)
eu, äu se vyslovuje jako oj neu (noj) nový; läuten (lojten) zvonit

SOUHLÁSKY
s se vyslovuje skoro jako z sagen (zagen) říci; unser(unzer) náš; na konci slova se s vyslovuje jako české s das, es to
ss a ß (ostré s) se vyslovuje jako naše s lassen (lasen) nechat; grüßen (gryusen) zdravit
h po samohláskách a přehláskách označuje délku předchozí samohlásky a nevyslovuje se Lehrer (lérer) učitel, Huhn (hůn) kuře; Mohn (món) mák
ck = k Zucker cukr; Bäcker (bekr) pekař
sch = š Schule (šule) škola; Schade (šade) škoda; wünschen (vynšen) přát
tsch = č tschechisch (čechiš) česky
tz = c Katze (kace) kočka
v = f Vater (fatr) otec; Volk (folk) lid; voll (fol) plný v cizích a převzatých slovech se vyslovuje jako v Vase (vaze) váza
w = v Wasser (vasr) voda
z = c Zwei (cvaj) dva

Hlavní přízvuk je v němčině zpravidla na první slabice.

TÁZACÍ ZÁJMENA - FRAGEWÖRTER

Jaký, jaká, jaké? Wie? Was für ein, eine?
Jaký je ten pokoj? – muž? – pes? – dům? 
Pokoj,- muž,- pes,-dům je malý.
Wie ist das Zimmer?- der Mann?–der Hund?–das Haus? 
Das Zimmer, …. ist klein.
Jaká je ta žena? –lampa? –kočka? 
(Ta) žena, lampa, kočka je pěkná.
Wie ist die Frau?-die Lampe?-die Katze?          
Die Frau, die Lampe, … ist schön.
Jaké je to dítě? –okno? – kuře? 
(To) dítě, -okno,-kuře je malé.
Wie ist das Kind?- das Fenster?- das Huhn? 
Das Kind,- das Fenster,- das Huhn ist klein.

ZÁJMENAPŘIVLASTŇOVACÍ - DIE POSSESSIVPRONOMINA 

můj, moje/má, moje/mé mein, meine, mein
tvůj, tvoje/tvá, tvoje/tvá dein, deine, dein
náš, naše, naše unser, unsere, unser
váš, vaše, vaše euer, euere, euer / Ihr, Ihre, Ihr

 
VLASTNOSTI - EIGENSCHAFTEN 
milý (-á) –  lieb 
pomalý (-á) - langsam
hodný (-á) – brav 
klidný (-á) - ruhig
chytrý (-á) - klug 
líný (-á) - faul
veselý (-á) - lustig 
přátelský (-á) - freundschaftlich
smutný (-á) – traurig 
zvědavý (-á) - neugierig

RŮZNÉ - VERSCHIEDENES

Učím se česky (německy). Ich lerne tschechisch (deutsch). 
Mluvte pomalu, prosím. Sprechen Sie langsam, bitte.
Rozumíte mi? Verstehen Sie mich?
Ne, nerozumím. Nein, ich verstehe nicht.
Ještě jednou, prosím. Noch einmal, bitte. 
To je jasné.  Das ist klar.

 

Telefonování - telefonieren  

Zavolej mi! 
Zavolejte mi prosím. 
Rufe mich an! 
Rufen Sie mich bitte an.
Chcete můj telefon? 
Chceš můj . . . .
Willst du meine Telefonnummer?
Wollen Sie meine . . .
Dej mi telefonní číslo na mobil.  Gib mir die Telefonnummervom Handy.
Mám jen pevnou linku.    Ich habe nur Festnetz..
Zavolám na pevnou večer. Ich rufe am Abend auf dem Festnetz an. 
To je nápad!  Eine gute Idee!
Máš špatné číslo. 
Máte špatné číslo.
Du hast eine falsche Nummer. 
Sie haben eine falsche Nummer.
Promiňte, to je omyl. Entschuldigen Sie, das ist ein Irrtum.
Nic se nestalo. Macht nichts.

Oslovení - Anrede 

Prosím vás, hledám směnárnu. Entschuldigen Sie, ich suche eine 
(häufigste Anrede der unbekanten Person)Wechselstube.
Prosím Vás, kolik je hodin? Entschuldigen Sie, wie spät ist es?
Prosím Vás, kde je banka? Entschuldigen Sie, wo ist die Bank?

Roční období - die Jahreszeiten 

  kdy? wann?
jaro n.     -   der Frühling na jaře -     im Frühling
léto n.      - der Sommer v létě    -     im Sommer 
podzim m. - der Herbst na podzim - im Herbst
zima f.      - der Winter  v zimě   -     im Winter
   
ráno - morgens, am Morgen  dnes/dneska - heute
dopoledne - am Vormittag    zítra - morgen
odpoledne - am Nachmittag včera - gestern
v poledne - zu Mittag  předevčerem - vorgestern
večer - am Abend  pozítří - übermorgen
v noci - in der Nacht  letos - dieses Jahr, heuer
  vloni/loni - voriges Jahr
 
NA NÁVŠTĚVĚ - AUF BESUCH
 
Dobrý den, pojďte dál. Guten Tag, kommen Sie weiter (herein).
Vítejte!  Wilkommen!
Posaďte se prosím. Nehmen Sie Platz, bitte. Setzen Sie sich, bitte.
Co si dáte k pití?   Was wollen Sie trinken? Was trinken Sie?
Co vám můžu (mohu) nabídnout?  Was kann ich Ihnen anbieten ?
Máme kávu, čaj, víno, pivo, vodu nebo kořalku (pálenku).  Wir haben Kaffeé, Tee, Wein, Bier Wasser oder Schnaps.
Děkuji, dám si víno.  Danke, ich nehme Wein.
(Děkuji, budu pít pivo.)  Danke, ich trinke Bier.
Těšilo mě, nashledanou.  Es hat mich gefreut, auf Wiedersehen.
radost - Freude      
To jsem rád (a). Darüber bin ich froh. 
Mám radost.  Ich freue mich. 
To mě těší. Das freut mich.
To je fajn. Das ist fein.   
smutek - Traurigkeit  
(To) je mi líto. Das tut mir leid.
To mě mrzí. Es tut mir leid.
To je škoda. Das ist schade.
To je smůla. Das ist Pech.
 
 
velký -   malý     =  groß -  klein              
dobrý - špatný   =  gut - schlecht
nový -    starý   =   neu -   alt                  
mladý - starý     = jung - alt
dlouhý - krátký   = lang -  kurz                
levý - pravý    = links - rechts
bohatý - chudý   = reich -  arm                
tichý - hlučný    = still    - laut
rychlý   - pomalý =  schnell - langsam        
čistý - špinavý   =  sauber - schmutzig
hezký   - ošklivý  =  hübsch - hässlich         
chytrý - hloupý =  gescheit/klug-dumm
veselý -  smutný  =  lustig - traurig            
pilný - líný      =   fleißig - faul
zdravý -   nemocný = gesund - krank           
levný - drahý   =  bilig - teuer
teplý -    studený  = warm - kalt                
těžký - lehký    =   schwer - leicht

vysoký -  nízký       = hoch   - niedrig            
široký - úzký    =   breit - schmal                       

JAK SE JMENUJETE?
Jak se jmenuješ?
Jmenuji se ..................
 
Jak se jmenuje Váš muž?
Můj muž se jmenuje ......
 
Jak se jmenuje Vaše žena?
Moje žena se jmenuje ...
 
Jak se jmenuje tvůj přítel?
Můj přítel se jmenuje ....
 
Jak se jmenuje tvoje přítelkyně?
Moje přítelkyně se jmenuje ...
 
Jste Němec?
Ne, jsem Rakušan.
Moje žena je Češka.
 
Rodina
 
rodiče / prarodiče m/Pl.
otec, táta, tatínek
matka, máma, maminka
dítě – děti n.
syn / dcera
bratr / sestra
sourozenci m/Pl.
 
dědeček, děda
babička
vnouče / vnoučata n
vnuk / vnučka
 
strýc / teta
synovec / neteř
bratranec / sestřenice
 
tchán / tchýně
zeť / snacha
švagr / švagrová
 
příbuzenstvo n
příbuzný / příbuzná
muž / žena 
manžel / manželka
chlapec, hoch / dívka, děvče
manželství n
kamarád / kamarádka
přítel / přítelkyně
Čech / Češka
Rakušan / Rakušanka
Němec / Němka
Slovák / Slovenka
ano / ne
WIE HEISSEN SIE?
Wie heißt du?
Ich heiße .................
 
Wie heißt Ihr Mann?
Mein Mann heißt ....
 
Wie heißt Ihre Frau?
Meine Frau heißt ...
 
Wie heißt dein Freund?
Mein Freund heißt ....
 
Wie heißt deine Freundin?
Meine Freundin heißt ....
 
Sind Sie Deutscher?
Nein, ich bin Österreicher.
Meine Frau ist Tschechin.
Die Familie f
 
die Eltern / die Großeltern pl.
der Vater, der Papa
die Mutter, die Mama
das Kind – die Kinder n
der Sohn / die Tochter
der Bruder / die Schwester
die Geschwister pl.
 
der Großvater, der Opa
die Großmutter, die Oma
das Enkelkind / die Enkelkinder n
der Enkel / die Enkelin
 
der Onkel / die Tante
der Neffe / die Nichte
der Cousin / die Cousine
 
der Schwiegervater / die Schwiegermutter
der Schwiegersohn / die Schwiegertochter
der Schwager / die Schwägerin
 
die Verwandtschaft f
der Verwandte / die Verwandte
der Mann / die Frau
der Gatte / die Gattin
der Knabe, der Junge / das Mädchen
die Ehe f
der Kamerad / die Kameradin
der Freund / die Freundin
der Tscheche / die Tschechin
der Österreicher / die Österreicherin
der Deutsche / die Deutsche
der Slowake / die Slowakin
ja / nein
JMENOVAT SE
jmenuji se / jmenujeme se
jmenuješ se / jmenujete se
jmenuje se / jmenují se
HEIßEN
ich heiße / wir heißen
du heißt / ihr heißt, Sie heißen
er / sie / es heißt / sie heißen
ZÁJMENA PŘIVLASTŇOVACÍ
                                       n
můj                má, moje     mé, moje
tvůj                 tvá, tvoje       tvé, tvoje
jeho               jeho              jeho
 
náš                naše             naše
váš                vaše              vaše
váš                vaše              vaše
POSSESSIVPRONOMINA
                f                      n
mein           meine            mein
dein            deine             dein
sein            seine             sein            
 
unser          unsere          unser
euer            eure              euer
ihr                ihre               ihr
ZÁJMENA TÁZACÍ
kdo?
co?
kde?
kam?
odkud?
kdy?
jak?
kolik?
jak dlouho
FRAGEWÖRTER
wer?
was?
wo?
wohin?
woher?
wann?
wie?
wie viel?
wie lange?
POZDRAVY
Dobrý den.
Pozdrav pánbůh. (In Tschechich wird nicht verwendet)
Dobré ráno.
Dobrý večer.
Dobrou noc.
Ahoj. (Nur unter Bekanten u.Freunden)
Na shledanou.
Jak se máte? Jak se máš? Jak se vede?
Děkuji, dobře.
A vám?    A tobě?               
(Také) dobře.
Mám se dobře, děkuji.
To mě těší.
Nemám se dobře. Jsem nemocný. - m
Mám se spatně. Jsem nemocná. - f
BEGRÜßUNGEN
Guten Tag.
Grüss Gott. (v Rakousku se může říct vždy, když někam přijdete)
Guten Morgen.
Guten Abend.
Gute Nacht.
Servus.
Auf Wiedersehen.
Wie geht es Ihnen? Wie geht es dir?
Danke, gut.
Und Ihnen?    Und dir?
Auch gut.
Mir geht es gut, danke.
Das freut mich.
Mir geht es nicht gut. Ich bin krank.   - m/f
Mir geht es schlecht. Ich bin krank.    - m/f
SLOVÍČKA
ráno n
 
noc f
 
den m
večer m
dobrý m / dobrá f / dobré n
špatný / špatná / špatné
dobře / špatně        - adverbium
nemocný / nemocná / nemocné
zdravý / zdravá / zdravé
unavený / unavená / unavené
jak se máte / jak se máš
mám se . . .
děkovat - děkuji
a
vám / tobě - 3. Fall
také
těší mě
VOKABEL
der Morgen m – určité
ein Morgen m – neurčité, nějaké
die Nacht f – určitá, ta
eine Nacht f – neurčitá, nějaká,
der Tag, ein Tag m
der Abend, ein Abend m
gut
schlecht
gut / schlecht       - Adverb
krank – m / f / n
gesund
müde
wie geht es Ihnen / geht es dir
mir geht es . . .
danken – ich danke
und
Ihnen / dir - 3. pád
auch
es freut mich
ZÁJMENA OSOBNÍ  PESONALPRONOMINA
já                                        my
ty                                        vy
on                                      oni - belebt, ony - unbelebt
ona                                    ony
ono                                    ona
ich                                    wir
du                                     ihr, Sie
er                                      sie
sie                                    sie
es                                     sie
b ý t
já jsem                             my jsme
ty jsi                                   vy jste
on /ona/ono je                 oni, ony jsou
s e i n
ich bin                              wir sind
du bist                              ihr seid, Sie sind
er/sie/es ist                     sie sind
n e b ý t
já nejsem                         my nejsme
ty nejsi                               vy nejste
on / ona / ono není          oni, ony nejsou
n i c h t   s e i n
ich bin nicht                     wir sind nicht
du bist nicht                     ihr seid nicht
er / sie / es ist nicht        sie sind nicht
m í t
já mám                              my máme
ty máš                                vy máte
on / ona / ono má            oni, ony mají
h a b e n
ich habe                            wir haben
du hast                              ihr habt, Sie haben
er / sie / es hat                 sie haben
n e m í t
já nemám                         my nemáme
ty nemáš                           vy nemáte
on / ona / ono nemá       oni, ony nemají
n i c h t   h a b e n
ich habe nicht                   wir haben nicht
du hast nicht                     ihr habt nicht
er / sie / es hat nicht        sie haben nicht
KDE BYDLÍTE?   Kde bydlíš?
Odkud jste?    Odkud jsi?
Bydlím ve Falkensteinu.
Jsem z Falkensteinu.
Bydlím v Blatničce.
Jsem z Blatničky.
Bydlím ve Vídni.
Mám dům ve Falkensteinu.
Bydlím v Brně.
Mám dům v Blatničce.
Kde bydlí Váš syn?
Můj syn bydlí v Praze.
Vaše dcera bydlí také v Praze?
Ne, moje dcera nebydlí v Praze.
Bydlí ve Znojmě.
Moji rodiče bydlí také tam.
Odkud je tvůj přítel?
Můj přítel je z Falkensteinu.
Odkud je tvoje přítelkyně?
Moje přítelkyně je z Blatničky.
Můj syn je rád ve Falkensteinu.
Moje dcera je ráda v Blatničce.
Moje dětí jsou rádi v Praze.
Na víkend jezdím často do Blatničky. -immer wieder
Jedu do Blatničky. – gerade jetzt
Maminka jde do kostela.       - jetzt
Otec chodí rád do hospody. – immer wieder
WO WOHNEN SIE?  Wo wohnst du?
Woher sind Sie? Woher bist du?
Ich wohne in Falkenstein.
Ich bin aus Falkenstein.
Ich wohne in Blatnička.
Ich bin aus Blatnička.
Ich wohne in Wien.
Ich habe ein Haus in Falkenstein.
Ich wohne in Brünn.
Ich habe ein Haus in Blatnička.
Wo wohnt Ihr Sohn?
Mein Sohn wohnt in Prag.
Wohnt Ihre Tochter auch in Prag?
Nein, meine Tochter wohnt nicht in Prag. 
Sie wohnt in Znaim.
Meine Eltern wohnen auch dort.
Woher ist dein Freund?
Mein Freund ist aus Falkenstein.
Woher ist deine Freundin?
Meine Freundin ist aus Blatnička.
Mein Sohn ist gerne in Falkenstein.
Meine Tochter ist gerne in Blatnička.
Meine Kinder sind gerne in Prag.
Zum Wochenende fahre ich oft nach Blatnička.
Ich fahre nach Blatnička.
Die Mutter geht in die Kirche.
Der Vater geht gern ins Gasthaus
dům m
v, ve (vor s, š, z, ž, f, v) – verlangt den 6. Fall
z, ze (vor s, š, z, ž) – verlangt den 2.Fall      
do – verlangt 2. Fall
rád m / ráda f
tam
často
das Haus n
in - kde? => 3. pád
aus, von – odkud? => 3. pád
nach, bis
gern, gerne
dort
oft
                    2. Fall                6. Fall
kostel m    - do kostela,     v kostele
obchod m  - do obchodu,   v obchodě
škola f      - do školy,       ve škole
hospoda f - do hospody,   v hospodě
les m        - do lesa,        v lese
město n    - do města,      ve městě
vesnice f   - do vesnice,    ve vesnici
kam?=>4.pád    nach - kam?=>4. pád   kde?=>3.pád
die Kirche        - in die Kirche,          in der Kirche
das Geschäft n   - in das Geschäft,     im Geschäft
die Schule f       - in die Schule,          in der Schule
das Gasthaus n - in das Gasthaus,     im Gasthaus
der Wald m        - in den Wald,           im Wald
die Stadt         - in die Stadt,             in der Stadt
das Dorf n          - in das Dorf,              im Dorf
bydlet
bydlím              bydlíme
bydlíš                bydlíte
bydlí                  bydlí
wohnen
ich wohne               wir wohnen
du wohnst               ihr wohnt, Sie wohnen
er / sie / es wohnt      sie wohnen
n e b y d l e t
nebydlím          nebydlíme
n i c h t   w o h n e n
ich wohne nicht        wir wohnen nicht
jet                                                 - jetzt
jedu                   jedeme
jedeš                 jedete
jede                   jedou
fahren
ich fahre                    wir fahren
du fährst                     ihr fahrt, Sie fahren
er / sie / es fährt          sie fahren
jít                                               - jetzt
jdu                    jdeme
jdeš                   jdete
jde                    jdou
gehen
ich gehe                       wir gehen
du gehst                       ihr geht, Sie gehen
er / sie / es geht            sie gehen

publicita

 

krizport jmk

Přihlášení

Prohlášení o přístupnosti